NAŠE HISTORIE
Jsme hnacím motorem evropské politiky – v Evropském parlamentu máme zastoupení od roku 1984. Naše skupina usiluje o to, aby se Evropa stala světovým lídrem, pokud jde o ochranu životního prostředí, mír a sociální spravedlnost, spravedlivou globalizaci a boj za lidská práva. V tomto stručném článku sledujeme vývoj skupiny v Evropském parlamentu.
1984-1989
Zelení, nová politická síla, která se objevila v 70. letech v několika evropských zemích, vstoupila na evropskou politickou scénu poprvé v roce 1984, kdy byli v druhých přímých volbách do Evropského parlamentu zvoleni první zelení poslanci EP. Německo, pevnost zeleného hnutí, zvolilo 7 poslanců EP; další dva byli z Belgie a dva z Nizozemska. Vzhledem k tomu, že tito poslanci zeleným nestačili k vytvoření vlastní parlamentní skupiny, uzavřeli alianci a vznikla skupina GRAEL (Green Alternative European Link), známá také jako skupina Rainbow.
1989-1994: První skupinu Zelených
Díky průlomu v evropských volbách mohli zelení zformovat první skupinu Zelených, čítající 30 poslanců. K německým, belgickým a nizozemským poslancům EP se přidali zelení z Francie, Itálie a Portugalska; ke skupině se připojili i někteří poslanci Italské radikální strany. Prvními spolupředsedy byli zvoleni Maria Santosová (Portugalsko) a Alexander Langer (Itálie). V polovině volebního období je nahradili Adelaide Aglietta (Itálie) a Paul Lannoye (Belgie).
1994-1999
Evropské volby přinesly Zeleným v roce 1994 smíšené výsledky. Zatímco němečtí zelení získali rekordní počet hlasů, francouzští a portugalští přišli o všechna křesla. Poprvé byly zvoleni zelení z Lucemburska a Irska, ale celá skupina se zmenšila na 23 poslanců. Když se v roce 1995 Evropská unie rozšířila o Finsko, Rakousko a Švédsko, získala skupina další čtyři poslance, a měla tedy celkem 27 poslanců. Spolupředsedou byl znovu zvolen Alexander Langer spolu s německou zelenou poslankyní Claudií Rothovou. V roce 1995 spolupředseda Langer tragicky zemřel. Ke Claudii Rothové – jejíž pozice byla potvrzena v roce 1997 – byla jako spolupředsedkyně zvolena belgická poslankyně EP Magda Aelvoetová.
V roce 1999 Zelení dosáhli s počtem 38 křesel nejlepšího zastoupení v Evropském parlamentu od roku 1984. Spolu s 10 poslanci EP z Evropské svobodné aliance (regionalisty a demokratickými nacionalisty) sestavili skupinu Zelení/ESA a stali se tak čtvrtou největší skupinou v Evropském parlamentu. Spolupředsedy skupiny byli zvoleni Heidi Hautalaová (Finsko) a Paul Lannoye (Belgie). V témže roce se stala první zelenou komisařkou EU Němka Michaele Schreyerová, pověřená rozpočtem a opatřeními proti podvodům.
Přistoupením Daniela Cohn-Bendita a Moniky Frassoniové do řad spolupředsedů skupiny v roce 2002 se posílila proevropská pozice skupiny.
Dalším logickým krokem tohoto celoevropského hnutí bylo zformovat první evropské politické uskupení s cílem postavit se v roce 2004 do evropských voleb se společnou kampaní. Evropská strana Zelených byla založena 21. února 2004 v Římě. Vedení strany Zelených podepsalo zakládací dokument v téže místnosti, kde byla v roce 1957 podepsána Smlouva o Evropském společenství.
V červnových volbách v roce 2004 Zelení získali 34 křesel, ale k velkému zklamání nevzešlo žádné z 10 nových členských států. Obnovili svou alianci s ESA a spolu s několika nezávislými poslanci EP se s celkovým počtem 42 poslanců stali čtvrtou největší skupinou v Evropském parlamentu.
V červnových volbách byli Zelení velmi úspěšní a získali 46 křesel, nicméně opět se jim nepodařilo získat ani jedno křeslo ve 12 nejnovějších členských státech. Díky obnově aliance s ESA a přijetím několika nezávislých poslanců EP skupina zůstává čtvrtou největší skupinou parlamentu EU.
Spolupředsedy skupiny jsou Daniel Cohn-Bendit a Rebecca Harmsová.
V červnu 2014 bylo zvoleno 50 poslanců EP ze skupiny Zelených/ESA. Spolupředsedy skupiny se stali Rebecca Harmsová (Německo) a Philippe Lamberts (Belgie). Ulrike Lunaceková (Rakousko) – která kandidovala za skupinu Zelených/ESA na post předsedkyně Evropského parlamentu – byla zvolena na první polovinu volebního období místopředsedkyní komory.
V polovině období nahradila Rebeccu Harmsovou na postu spolupředsedy Ska Kellerová (Německo).
2019-2024
V evropských volbách v květnu 2019 naše skupina s počtem 74 poslanců dosáhla největšího zastoupení vůbec a stala se čtvrtou největší skupinou v Evropském parlamentu. Evropou se prohnala zelená vlna a k naší skupině se přidali nově zvolení progresivní poslanci EP. Spolupředsedy byli na první polovinu volebního období zvoleni Ska Kellerová (Německo) a Philippe Lamberts (Belgie) a místopředsedy Evropského parlamentu se stali Heidi Hautalaová (Finsko) a Marcel Kolaja (Česko).